CZmusic

Banner

Vysoké Chvojno opět plné člověčí muziky

Email Tisk PDF

{plusone}

17. a 18. června 2011 se v krásném prostředí mezi cypřišky a vemeníky lesního arboreta ve Vysokém Chvojně sešli nejen příznivci folku, ale i country, bluegrass, písniček trampských, lidových a mnohých dalších, ale především krásné člověčí muziky.

Druhý ročník festivalu, chcete-li první, pokud loňský byl nultým, pro nás připravila skupina Marien a Art Favore Production v rámci projektu Folk žije! Tento projekt si klade za cíl upozornit širokou veřejnost na to, že existuje "nějaká" folková muzika, a že se vůbec nemusí stydět za to, že ji poslouchají. Je to samozřejmě běh na dlouhou trať, ale o tom, že je to dobrá myšlenka svědčí fakt, že se do projektu již zapojily takové skupiny jako Žalman a spol., Nezmaři či Žamboši. Festival Folkové Chvojení má pak na "svých bedrech" majitel marketingové firmy Art Favore Production Ivan Kurtev – Soptík.

Zpívající právník Ivo Jahelka
Zpívající právník Ivo Jahelka
foto: Houbák
Loni se ještě festivalu ve Vysokém Chvojně místní báli, nevěděli pořádně, do čeho to vlastně jdou. Ale dopadlo to minulý rok zřejmě dobře, protože jsme tento krásný amfiteátr obklopený stromy, které perfektně drží zvuk, mohli navštívit i letos. Deset procent z ceny každého lístku šlo na charitu dětem. Pan místostarosta František Kamenický převzal šek na šestnáct tisíc korun na vybudování dětského hřiště od generálního sponzora festivalu, společnosti Kinghouse. Lidé ve vsi tak mohli být rádi nejen za sponzorský dar, ale též místní Jednota měla větší tržbu, když dodala pořadatelům rohlíky, stejně jako loni :-).

Po příjezdu do Vysokého Chvojna jsme si šli nejdřív postavit stan na vyznačené místo a poté už zamířili přímo do publika amfiteátru, kde už vše bylo v plném proudu. Vinou našeho pozdního příjezdu jsme přišli o Bluegrassový „otvírak“, Hluboké nedorozumění a Jen tak tak. Právě včas však na vystoupení Slávka Janouška & Luboše Vondráka, které bylo odměněno velkým potleskem a dvěma přídavky. Z Chvojníku, zpěvníku s jednou až dvěma písněmi každé kapely na Chvojení vystupující, který dostal každý návštěvník při vstupu, jsme si pak společně mohli zapět Mumii.

Smutnou zprávou pátečního večera bylo, když jsme se i přes velikou snahu organizátorů dozvěděli, že kvůli zdravotnímu stavu bohužel nedorazil Pavel Bobek. Jako by se opakovala historie, kdy na poslední chvíli své vystoupení, ze stejného důvodu, musela loni zrušit Věra Martinová. Plzeň, to je pívo, tramvaje a Cop, který přijal pozvání místo nemocného Pavla Bobka. Svými rychlými písněmi o lásce, motorkách a benzínu střídaje s pomalými sklidil obrovský aplaus a přidal píseň Tennessee Walz. Publiku ale ani přídavek nestačil a Cop musel znovu rozbalovat již zabalené nástroje a přidat ještě jednu. Z potlesku a pískotu diváků se dalo usoudit, že bluegrass v podání plzeňáků se hodně líbil, takže volba Copu byla důstojnou náhradou za Pavla Bobka.

Vystoupení Pavlíny Jíšové s dcerou Adélou Lounkovou a přáteli sužovaly již od začátku výpadky zvuku, se kterými si ovšem Pavlína poradila bravurně. První výpadek proudu Pavlínu vůbec nevyvedl z míry a „dovolil“ předvést krásnou folklorní vložku. V takové chvilce se ukáže, kdo je opravdový umělec a Pavlína to jen potvrdila. Výpadky proudu se bohužel ještě několikrát opakovaly, ale všechno nakonec dopadlo dobře a Pavlína Jíšová & přátelé na závěr připojili svoji verzi písně Pavla Bobka Oh, Ruby.

Žamboši, to je vsetínská trojka hudebníků, která již za svou nedlouhou kariéru dostala uznání ve formě dvou Andělů za svá CD. Celé jejich vystoupení provázela vzájemná symbióza s posluchači, která vyvrcholila v písni O znakoplavkách, ve které se dokonce pokusili nachytat diváky, když Honza Žamboch vletěl do publika s mikrofonem dožadujíc se zopakování poslední sloky této písně, která se však zpívá pozpátku. Nachytal se ale spíše on, když od jednoho posluchače přijal pet lahev s čirým to mokem ohňovým. Dva dědy (Janouška s Vondrákem) z domova důchodců ve Vysokém Chvojnu pak potěšilo, když si s umělci mohli zahrát a zazpívat Co ti holka zahřát.

Více jak hodinové vystoupení Nezmarů, kteří si stačili zazpívat společně nejen s Marien, ale i Janouškem a Vondrákem, zakončilo po půlnoci páteční část festivalu. Nakonec jsme všichni měli blíž do ráje se závěrečnou písní už bez aparatury.

Celý páteční večer pro nás uváděl a komentoval Václav Souček. Sobotním dnem potom provázel poslední z rodu písničkářů bavičů, který umí hrát swing – Pepa Štross a jenž nás celý den bavil svými vtipy, zážitky ze života i básněmi od Williama Shakespeara či Francois Villona.

Po páteční jasné noci plné hvězd se k ránu přidal vlahý deštík, který se pak během sobotního dne postupně zesiloval a zase zeslaboval. I přesto, že sobotní počasí příliš nepřálo a mnoho domorodců zůstalo určitě raději doma, bylo hlediště plné kolem 600 návštěvníků.

Sobotní program na pódiu začal již před jedenáctou country-stylově s písní To je liják! kapely Doklobouku s vypůjčeným houslistou hrádecké cimbálové muziky, který byl zakládajícím členem kapely Doklobouku, když ještě hrála folk.

Moderátor a písničkář v jedné osobě - Pepa Štross
Moderátor a písničkář v jedné osobě - Pepa Štross
foto: Houbák
Druhou kapelou sobotního dopoledne byla Falešná karta sestávající ze čtyř mladých trampíků. Počátek kapely se datuje již do roku 1995, kdy se v Novém Městě na Moravě dali dohromady. Jako první nám zapěli píseň Tulácký král. Nechyběla samozřejmě i jejich "klasika" Sedmnáctá míle. Podle Pepy Štrosse se těmto mladým nadějným chlapcům dá jejich textům věřit. Pepa prostě nevěří Honzovi Nedvědovi, že si je stále schopen sednout na kousek trávy.

A jako by měli pořadatelé svých bobků v kalhotech dost, byla ohlášena další změna programu a omluvení kapely Bob a bobci, která nedorazila také ze zdravotních důvodů. Boba a bobky neznám, takže nemohu hodnotit adekvátnost náhrady, ale my za odměnu mohli konečně slyšet i hudební kvality moderátora programu pro sobotní den – Pepy Štrosse. Spojení Pepy, kytary zapůjčené od hlavního dramaturga Víti, salvy vtipů a příběhů ze života nás bavilo další necelou hodinku. Pepa byl ve Vysokém Chvojnu na pódiu jako účinkující poprvé, ale nemohl si vynachválit tu úžasnou atmosféru, která zde panuje. Zahrál mimo jiné písně Konvička či Bláznivý den, která se již nastálo zabydlela v repertoáru Nezmarů a kterou napsal již na vojně. Mimo jiné se nám Pepa svěřil i se svými dvěma nemocemi, kvůli kterým se mu stále nedaří snížit mírnou nadváhu. Je to bulímie a skleróza. To je tak, když se člověk přežere a zapomene se ...

Zpívacími a hejbacími písněmi o lásce Honzy Brože, "nakrmila" naše uši Devítka, která doufá, že naplňuje radu Boba Dylana, která by mohla volně znít: “Musí to bejt lidový a trochu blbě zahraný, pak se bude lidem tvoje hudba líbit.“ Vzájemné kočkování se na pódiu k téhle kapele prostě patří.
Osobně mám nejraději historky ze života, tentokráte zazněl příběh, jak se na vsi dřevo řeže.

Písní Mátový čaj, kterou pro Stráníky napsal Víťa Troníček, se na pódiu jako další objevili Stráníci i s Víťou a vypůjčeným basákem Feďou z Marien.

Poté, co Robert Křesťan a Druhá tráva úspěšně vyladili své nástroje a natáhli koberec pod bubeníka, mohli jsme si užít krásného, ale příliš krátkého koncertu kapely, kterou založil Robert Křesťan s Lubošem Malinou již před 20 lety, když oba odešli z brněnských Poutníků.  Avšak čas je neúprosný a na Folkovém Chvojení měří každému stejně – 35 minut + přídavek. Zazněly staré, starší, ale i úplně nové písně, které lze nalézt na novém albu Marcipán z Toleda, které vychází právě v těchto dnech, a na kterém se mimo jiné objevují i další dvě písně od Boba Dylana.

Dále následovala trampská kapela Tempo di vlak, se svými písněmi plnými přírody, přátelství, vlaků a dálek. Podobně laděné písně zazněly i od jihočeské Epy de mye, i když v poslední době již zvuk kapely není čistě akustický. Písničkář Ivo Jahelka chrlil jeden vtip z justičního prostředí za druhým a ty navíc ještě prokládal písněmi s neuvěřitelnými policejními příhodami. Třeba Balada o detekční trubičce nemá konkurenci. Další velice úspěšnou bluegrasovou kapelou, která zahrála na Chvojení, byl Wyrton z Ronova nad Doubravou. Zahráli jak vlastní, tak převzaté skladby.

Spirituál kvintet, tentokráte ve složení Jiří Cerha, Jiří Tichota a jeho žena Zdenička, Dušan Vančura, Jiří Holoubek a jejich nová kolegyně Veronika Součková. Hezcí, vtipní. Veronika zazpívala tři sóla pouze s doprovodem Jiřího Tichoty. Tato kapela umí vždy mile překvapit.

Závěrečné vystoupení - toto uvidíte pouze na Folkovém Chvojení
Závěrečné vystoupení - toto uvidíte pouze na Folkovém Chvojení
foto: Houbák
Přiblížil se podvečer a s ním Trdlo z Pardubic, které si přivezlo i své vlastní hodiny, aby se neošidilo o žádnou minutku na pódiu, zároveň aby nekradlo čas ostatním. Praktický detail. Čtyřicátou první sezonu letos začínají Kantoři ve stylových kostýmech s nažehlenými puky, kteří nás potěšili lidovými tanci různých národů.

Mezi posledními se na pódiu objevily známé tváře, které jsme mohli vidět pobíhat kolem, v krásných vínových tričkách, jako pořadatele po celý pátek a sobotu, členové pardubické folkové kapely Marien. Hlavní dramaturg Folkového Chvojení, frontman pardubické folkové kapely Marien, Víťa Troníček a jeho věrní. Víťa, to je talent nejen na zpívací písně k táboráku, ale i živé živé, veselé, hopsací. U publika měli samozřejmě velikou podporu, což se však malinko změnilo při písni Kluk z Pardubic, kdy se publikum rozdělilo na pardubičáky a hradečáky.

A na úplný závěr celého festivalu se představil Žalman & spol. Spol., který jsme už měli šanci slyšet v sobotu dopoledne jako členy Devítky. Zněly písně známé i notoricky známé, jako například Jdem zpátky do lesů či stále "mrazející v zádech" Jantarovou zemi. Závěrečná děkovačka se zvrhla v živelný koncert téměř všech účinkujících ( kterým se na festivalu tak líbilo, že se jim nechtělo jet domu) a ještě značnou chvíli se pak hrálo a zpívalo na pódiu už po ukončení oficiální části.

Velká poklona pak patří klukům z Falešné karty, kteří jako jediní vydrželi jamovat s návštěvníky až do pozdních nočních, či spíše ranních hodin. Ale to už hodní pisatelé tohoto článku snili sladké sny, takže tato informace je neověřená!

A pro fanoušky tříděných odpadů mám jednu dobrou zprávu. Je přislíbeno, že příští rok už se určitě dostane i na ně! Takže nezbývá nic jiného, než to příští rok dojet zkontrolovat :-).

TOPlist